Go to Top Města @ univerzity
cs/en
Přednášky
CARL ZILLICH (DE)
Na celém světě je Heidelberg znám díky svému kulturnímu dědictví a zejména excelentním výsledkům ve vědě a výzkumu, jejíchž centrem je nejstarší a nejlépe hodnocená univerzita ve Spolkové republice Německo. Ve znalostní společnosti 21. století musí města čelit konkurenci, která je založena nejenom na vynikajících výsledcích v akademické obci nebo inovacích, ale i na prostorové organizaci a prostředí v rámci institucí a našem veřejném prostoru. Chceme-li nově uzpůsobit organizaci tvorby, distribuci a propustnost znalostí prostřednictvím architektury a urbanismu, pak se podívejme na příklad města Heidelberg, které si tuto výzvu vytyčilo. Do roku 2022 bude aktualizován již celé století ustálený formát mezinárodní výstavy IBA, abychom mohli zahájit experimenty, výzkum a hledání takových prostorových řešení, která budou založena nikoliv na problémech, ale na smělých možnostech.
JAANA PUUKKA (FIN)
V kontextu globální ekonomiky a finanční krize jsou univerzity nuceny hrát aktivnější roli v podpoře inteligentního, udržitelného a inkluzivního růstu ve svých městech a regionech. Kvůli výzvám globalizace a lokalizace vzrůstá potřeba zajistit, aby univerzity přispěly k místní dostupnosti vědomostí a dovedností a inteligentní specializace ve svých regionech. Tato prezentace staví na víceleté mezinárodní komparativní práci o vysokoškolském vzdělání ve městech a regionech, kterou přednášející prováděla pod záštitou OECD v letech 2005 až 2013. Revize vysokoškolského vzdělání v regionálním a městském rozvoji OECD zahrnovala stovky univerzit a jejich zřizovatelů ve více než 30 městech nebo regionech Evropy, Severní i Jižní Ameriky, Afriky, Asie a Austrálie. Prezentace představuje různorodé kontexty, ale zároveň podobné výzvy, kterým univerzity čelí, když se vydají na cestu tvorby partnerství, kter é pomáhá jejich městům k prosperitě. Budou představeny případové studie, které zdůrazňují různé role, které univerzity hrají v městském rozvoji a které ukazují, jak se tyto role mění v kontextu globální ekonomické a finanční krize.
TILMANN MÄRK (AT)
Po krátkém představení Innsbrucku (120 tisíc obyvatel), a Univerzity Leopolda Franzena v Innsbrucku se zaměřím na dominantní roli univerzity ve městě a na její dopad na intelektuální, kulturní, společenský a také hospodářský život. Tato role vyplývá rovněž ze skutečnosti, že ve srovnání s jinými univerzitními městy v Rakousku má Innsbruck největší počet studentů v poměru k počtu obyvatel (cca. 25 %). Obecně, přidaná hodnota, kterou městům přináší přítomnost univerzit, není veřejnosti vždy známa a často není městskými úřady plně doceňována. Proto pohovořím o obecných záludnostech soužití univerzit a měst v kontrastu s příklady dobré praxe spolupráce mezi Univerzitou v Innsbrucku a městem Innsbruckem. Na závěr prezentace uvedu hlavní předpoklady úspěšného vztahu mezi městy a univerzitami.
SVEN CASPERSEN (DK)
Tato prezentace bude zaměřena na to, jak Univerzita v Aalborgu přijala výzvu a od počátku přijala politiku úzké interakce s okolní společností. Prezentace bude popisovat formální podobu implementace této politiky a instituce, které byly vytvořeny na podporu této snahy. Představí struktury, které jsme v průběhu let společně s městem Aalborgem a krajem Severní Jutsko vytvořili. Výsledkem je rozsáhlá síť a strategická partnerství, která dnes najdete mezi univerzitou, obcemi a soukromým sektorem. Tato strategická partnerství velmi významně ovlivnila město a region hospodářsky, společensky a také kulturně.
JOSEF JAŘAB (CZ)
již brzy...
ONDŘEJ ZATLOUKAL (CZ)
Muzeum umění Olomouc se od roku 1997 intenzivně věnuje projektu Středoevropské forum Olomouc / Olomouc Central European Forum. Jeho základním cílem je podchycování různorodých projevů výtvarné kultury středoevropského regionu po 2. světové válce: akviziční činnost, vytvoření stálé expozice středoevropské výtvarné kultury 1945-1989, pořádání krátkodobých výstav včetně rozsáhlejších střednědobých přehlídek, odborných setkání, budování multimediálního archivu, informačního centra a knihovny, rozvíjení mnohostranné kulturně výchovné činnosti, ale také směřování k propojenosti jednotlivých uměleckých oborů (literatury, hudby) se snahou po kulturní syntéze. Jde o vůbec první pokus o srovnání a nalézání společných, stejně jako specifických kvalit ve výtvarné kultuře středoevropské oblasti po 2. světové válce. Důraz je tedy položen nejen na specifické výtvarné (stylové) otázky, ale v nezanedbatelné míře rovněž na uchování historické paměti, což samozřejmě úzce souvisí se základními etickými otázkami.
JAKOB HURRLE (DE/CZ)
Freiburg im Breisgau je německé univerzitní město s 200 tisíci obyvatel. Prezentuje se jako úspěšné „zelené město“ a je mezinárodně proslaveno jako příklad udržitelného rozvoje. První část příspěvku připomene vznik stávajícího konsenzu ohledně charakteru udržitelného rozvoje, který byl dosažen po dlouhodobých sporech mezi zastánci tradiční modernizace a protestními místními občanskými skupinami. V druhé části bude představena analýza vybraných politik, která přinese odpovědi na otázku, do jaké míry sebeprezentace Freiburgu jako „zeleného města“ odráží principy udržitelného rozvoje a do jaké míry může posloužit příklad Freiburgu jako vzor pro jiná města.
GASTONE AVE (IT)
Většina měst v západní Evropě zažila v posledních 30 letech přechod od industriálních místních ekonomik k postindustriálním ekonomikám orientovaným na služby. V rámci tohoto přechodu nabyl výzkum a vývoj dříve nevídané klíčové role, společně se službami a různými formami turismu, od zájmových po obchodní nebo náboženské akce. Zatímco ekonomiky založené na vědomostech získávají důležitost na místní úrovni, staly se klíčovými hráči v tomto scénáři univerzity. Projekty kulturního a historického dědictví jsou pouze jednou z oblastí, kde univerzity jako instituce ukazují, že je možné propojit ekonomicky životaschopné komunity s udržitelným městským rozvojem. Tato prezentace ukáže pro a proti rychlého růstu univerzitních institucí, který nastal v Itálii po roce 1980. Tezí prezentace je, že na základě některých vybraných případů z Itálie nejsou odpovědí na chytrý růst středně velkých měst univerzity, pokud univerzity a vedení města nespolupracují každodenně na implementaci stejného plánu strategického rozvoje ve prospěch celé místní komunity prostřednictvím metody otevřeného vládnutí.
LARS TATA (DE)
With eight universities and more than 53,000 students Bochum is one of the biggest places of higher education in Germany. However, Bochum is primarily still perceived as a city of coal, steel and automobile industry. "UniverCity Bochum", a network of local universities, Chamber of Commerce, City of Bochum and further stakeholders aims at further strengthening Bochum as an excellent city of science and (higher) education. Beside being a network, UniverCity Bochum is also a brand (name) and a strategic approach. In that sense UniverCity Bochum has recently become a crucial factor in urban development and its politics (and policies). Lars Tata is responsible for the so-called "network coordination" of UniverCity Bochum. He is employed at the City of Bochum, Department of Overall Municipal Affairs of the Lord Mayor. As a spatial planner and political scientist (Univercity of Dortmund) Lars Tata has been practically engaged at the interface of science and economy/society in different professional contexts for several years.